Začínáme
O Kanaánského psa jsme měla zájem řadu let. Když byla v roce 2008 importována do ČR první fena tohoto plemene, měla jsem velkou radost. A zakrátko jsme kontaktovala chovatelku, jako zájemce o štěně. Jenže krytí a chov v CHS u Dvou cedrů stále odkládali... vypadalo to, že to ze zdravotních důvodů nezrealizují... Navíc jsem si zamailovala s majiteli Kanaánksých psů v Evropě a zjistila, že dle jejich názoru nejsou vhodní na výcvik. A tak jsme naši smečku (po přestěhování) rozšiřovali o jiné psice (groenedaelku Orfi, borderky z našeho chovu Bessi a Baffi).
V roce 2010 bakalářskou práci na toto téma (Potenciální využití Kanaánského psa v Evropě) a studovala literaturu, hlavně zahraniční weby a Deník Myrny Shiboleth.
A pak jsem krátce před vánocemi 2012 zaserfovala na webové stránky od Dvou cedrů a zjistila jsem, že se v říjnu narodila štěňata! Docela mne mrzelo, že mi to uniklo a v tom duchu jsem napala smutný a vyčítavý mail paní Evě Hniličkové, že jsem se minimálně chtěla přijet podívat... a ona odpověděla slovy, která mi na několik nocí vzala spánek a nakonec změnila život: "Nic jste nepropásla, všechna štěňata jsou stále tady".
Do toho vánoční svátky, rodinné návštěvy u nich i u nás... nicméně se povedlo domluvit termín návštěvy. Jela jsem na ni v hrozném stavu, kdy touha bojovala se zodpovědností.
No a výsledek jste si jistě domysleli. Prvorozená fenečka Sangie (Angie od Dvou cedrů) bydlí s námi.