Vzpomínky izraelského vojáka

13.03.2013 18:51

 

 

 

Elenn Minto na webových stránkách popisuje historku, kterou vyslechla na nějaké předváděcí akce pro veřejnost, na které předváděla svého dobře socializovaného Kanaánce. Zastavil se u ní jakýci Izraelec, kterému se pes líbil a který ji pověděl rodinný příběh.

Jeho otec sloužil v 80. letech 20. století 3 roky na izraelských hranicích. Zde si ochočil Kanaánského psa. Ten s ním sloužil, hlídal a sdílel i lože. Vzniklo mezi nimi tak silné pouto, že si ho plánoval vzít s sebou do civilu. V té době probíhalo v Izraeli drastické veterinární opatření proti vzteklině - genocida Kanaánských psů. Necelé dva týdny před koncem otcovy vojenské služby, přijela veterinární jednotka se samopaly a psa (spolu s mnohými dalšími) mu zastřelila. Otec prý na něj nikdy nezapomněl a po celý život na něj vzpomínal a vnímal jeho zastřelení jako křivdu.

 

Dnes jsou divocí psi ošetřováni vakcinací (Gdalevich a kol., 2000), obdobně jako psí páriové v Athénách (Jančaříková, 2009). A jsou chráněni zákonem – jejich odstřel je zakázán (Minto, 2011).

Zdroj

 

Minto, Ellen. Canaan Dog Breed Notes 2011. [on-line]. DOG WORLD and unedited. [citace 9.2.2013]. Dostupné na http://www.canaandogsofanacan.com/bnarchives11.html