Využití kanaánských psů

 

Využití Kanaánského psa

Kanaánští psi jsou, resp. byli, využíváni v Izraeli univerzálně: jako psi strážní, policejní, záchranářští, canisterapeutičtí, jako hledači min a drog a samozřejmě i jako psi ovčáčtí.  V roce 1953 je prof. Rudolph Menzel zapojil do tréninku vodících psů pro nevidomé. Několik Kanaánských psů bylo úspěšně vycvičeno a předáno nevidomým, ale vzhledem k jejich nízké kohoutkové výšce, byli tito psi předáni dětem, a později se od jejich využití jako vodíccíh psů ustoupilo, a jsou využíváni psi větší kohoutkové výšky (Shiboleth, 1996).

V Jižní Africe využívala Kanaánské psy policie. Ve Spojených státech několik Kanaánských psů pracuje jako mantraileři a také u stád dobytka. A ve Státech, v Německu, Finsku a na dalších místech v Evropě začínají mít úspěchy v různých psích sportech, např. v caniscrossu i agility (webové stránky chovatelů). 

Naprostá většina evropských Kanaánských psů není cvičena, pouze vystavována, a je svými majiteli považovaná za obtížně cvičitelné. [1] Ráda bych našla pro kanaánce pracovní uplatnění. Trénuji je pozitivní metodou a cvičení je velice baví. Mají nadání pro pachové práce. A mají skvělý pohyb. 

Je ovšem pravdou, že některé věci se musí nacvičovat jinak... někdy přichází uspokojení a radost, jindy zklamání... zda se nám povede naplnit nějaké výcvikové cíle, se teprve uvidí... 

 A zde je foto sedmiměsíční Sangie z ukázek v ZŠ Milovice - chůzi u nohy předváděla před dvěma třídami dětí. A zde můžete sledovat pokrok či neúspěchy krok za krokem. Poslední úspěch - v devíti měsících se naučila dělat traily na cizí osoby (jeden k nahlédnutí). A vyfotili jsme polohy sedni, lehni, vstaň. Více v Deníčku (červene 2013).
 
 
V roce má Sangie krásnou motoriku zadních končetin - umí chodit po žebříku (viz zde). A pokračuje v trailech i hledání v sutinách a plochách.
 
  
 
Její výhodou je učenlivost, bystrost, dobrá motorika, odolnost proti povětrnostním podmínkám. Nevýhodou je opatrnost a nutnost habituace na vše nové. Nemá ale reakci na střelbu. Rozhodně potřebuje jiný přístup, než jiné rasy. Nelze od ní očekávat práci jako od NO - v něčem je lepší, rychlejší, v jiném horší, pomalejší ... je potřeba hledat vlastní cesty, jak s ní pracovat. Má nemožné chování na vodítku (na psy zuřivě vrčí). Na volno neměla ani jeden konflikt, který by vyvolala. CHodí kolem psů oklikou. Jednou se na ni vrhla starší fena, ona to vyřešila velice dobře (přeprala ji, ale bez kousání, jen ji nahrabala pod sebe se zuřivým vrčením, hned ji pustila, když se jí vzdala). Ovšem ne každý má nervy pustit svého psa na volno s někým, kdo na vodítku zuřivě vrčí. Občas se ale takový člověk najde a pak si Sangie hezky pohraje. Zde na videu se svou přítelkyní Bonnie. 
Níže je s pejskem, kterého potkala na agility.
S naší Miou je samozřejmě naprosto v pohodě.
 
 
Na fotkách níže je vidět vyhledávání v sutinách v Pekle. První fotka - před vstupem do sutin, je vidět, jak se Sangie moc těší, jak je v pohodě a jak tahne směrem, kterým odešel figurant. Na druhé fotce je fotografie, jak se vrací z proheldané místnosti. Vzácné je především to, že se nezačuchává u odpadků, ale motivovaně a rychle hledá figuranta.
   
 
 

Úspěchy Kanaánských psů v zahraničí

 
Obedience dělal Kanaánský pes Velikaya’s Halom haMidbar a získal titul RAE2 a také CGC.
Více info

Owner: Eileen Jaffe
Breeder: Isabella Zirri
Dam: Velikaya’s MishMesh
Sire: Velikaya’s Shaashua

May 28, 2003-July 10, 2013
 
Kanaánští psi se v USA účastní soutěže o titul RATI. Jedná se o soutěž Barn Hunt v nejrychlejším nalezení potkana v tubě. Vždy jsou umístěny tři tuby - jedna prázdná, druhá s odpadky a třetí s potkanem. Úkolem psa je co nejrychleji najít tu s potkanem. Fena Kanaánského psa Miss ZIVA v srpnu 2013 našla potkana za 16 sekund a vyhrála velký titul. Více zde. Jak to může v ČR tento neobvyklý sport se psem  vypadat lze sledovat zde.
 
Agility - Orela video

[1] V roce 2010 bylo, pomocí e-mailu, dotázáno osm chovatelům či majitelům Kanaánského psa z různých zemí (Polska, Ruska, Slovenska a Francie): „Je Kanaánský pes vhodný k výcviku na psa záchranářského?“ Všichni odpověděli podobně, že se domnívají, že spíše ne. Nikdo z majitelů a chovatelů psa necvičí, neskládá s ním zkoušky, pouze je připravují na výstavy (chování ve výstavním kruhu). Chovatelka ze Slovenska se domnívá, že by bylo možné je využívat v záprahu (caniscrossu) a na ostrahu objektů.