Zázračný návrat zpátky
Kanaánka Bashert jela se svými pány navštívit nemocnou příbuznou. Nikdy u ní nebyla. Nešťastnou náhodou (opravář, zvuk vrtačky, strach z toho zvuku, otevřené dveře) se dostala na ulici a utekla. Pán běžel za ní. Ochotný spoluobčan na kole mu ji pomáhal honit. Bashert běžela stále dál, až se dostala na dálnici, poklouzla živým plotem a zmizela jim z očí. V cizím městě, daleko od domova. Zoufale se vraceli domů, když tu ji viděli, jak se také z jiné strany vrací k domu, ve kterém byla jen pár okamžiků. Zázračně ho dokázala najít! Jak skvělé plemeno to je, když se dokáže vrátit!
Zdroj Carole McCullough Grider FB 13.3.2013
V komentářích na FB příznivci plemene gratulovali a radovali se, že se našla. Případně přidali pár podobných zážitků - zázračná schopnost návratu.
Můj komentář 1: Proč ji nezavolali?
Můj komentář 2: Proč se tak diví? Co by říkali na příběh moji malé kníračky Brixie! Ta jednou na úplně cizím místě v Praze omylem vlezla do autobusu (právě jsem procházela s dětmi a kočárkem po chodníku, když lidé nastupovali do autobusu, to jsem koukala, že od mé nohy zmizela). Doběhli jsme s dětmi k autu, naložili kočár, děti a jeli směrem trasy autobusu a na každé zastávce jsme ji hledali. Nenašli. Na konečné nám onen autobus o pár minut ujel. Dojeli jsme domů smutní. Doma jsme se modlili, ale ne s velkou nadějí. Brixie projela z Bohnic na Ládví, do Ďáblic či kdoví kam ... a nebyla. Ale, když jsme večeřeli, zaštěkala si pod oknem paneláku, abychom ji šli otevřít. Jak se vrátila zpátky, když odjela autobusem na msíta, kde nikde nebyla. Taky záhada. Příběh Kanaánky z FB je proti tomu plochý! Vůbec si nemyslím, že by se ten pes ztrati, prostě se jen šel proběhnout... spíš byxch se divila, kdyby se nějaký pes v takové situaci ztratil... ale každý to vnímá jinak a každý má samozřejmě radost, že se mu pes vrátí zdráv.