Pátý rok (2017)
Brura na tréninku záchranařiny. Měla jen socializaci a dvě "odbíhačky" na (pro ni) cizí figurantku, bez štěkání. Vůbec nepřemýšlela, zda za figuratnem běžet nebo ne, běžela triskem. Poprvé si u figurantky vzala jen jeden pamlsek a odběhla si ho sníst o kus dál. Daly jsme jí čas a ona se vrátila k figurantce a dojedla celou krabičku. Napodruhé už od figurantky neodešla a spapala si všechno najednou u něj. No a socializace na různé povrchy a terény, lanové centrum, tunely a různé cizí psy a lidi atd. Při procházce mi "ukázala" vstup i výstup do podzemní chodby, kde měla Aywy figuranta. Prostě mi řekla, že je ta chodba zapachovaná. A již zcela bez problémů a váhání skočí na povel do kenelky v autě. Nevrčí na psy ani feny a přijde na zavolání. Ale jak se na mne pořád dívá a ptá se: "Chceš to a to? Dělám to správně?" Mám ji tolik ráda. Nechápu, kde se to ve mně vzalo, tahle láska...
12.3. 2017
Brura byla dnes se mnou na pátrání. Hledali jsme tělo, čtyři měsíce po nahlášení, že je osoba pohřešovaná. Pracovala jsem ve skutečnosti s Aywy a s Orfi. Brura nemá výcvik. Ale protože ani vycvičení psi nejsou připraveni hledat ostatky takto staré, vzala jsem s sebou bruru, která má tzv. přirozené značení. Ovšem jen, když jsem pracovala s Aywy, protože Aywy nerušila (Orfi by v práci rušila, když pracovala Orfi, byla s Aywy v autě). Cítila jsem se s Aywy a s Brurou zároveň velice komfortně, bezpečně. Byla jsem si mnohem více jistá, že nic nepřejdeme, když jsem je měla obě. Aywy hledala to, k čemu je vycvičená. Brura chodila hezky u mne a ukazovala mi všechno zajímavé, co v terénu objevila (mrtvého kosa, kuní hovno na kameni, parůžky, krmítka pro ptáky zavěšená na větvi atd.). Jednou mi odběhla za zvěří, ale okamžitě se vrátila. Jinak se držela příjemné vzdálenosti na dohled ode mne.
Od neděle 19.2. do úterý 21.2. jsem se s Orfi zúčastnila kynologického semináře na Klínech, který pořádal Gustav Hotový. Brura (a Aywy a Hafula) nás doprovázeli, protože mne čeká týden v Estonsku jen s Aywy a chtěla jsem Toníkovi doma trochu odlehčit. Brura byla nejprve dost vyjukaná. Hned při výstupu z auta předvedla hysterický záchvat ze strachu. Ale už druhý den se s prostředím smířila a dokonce se chodila venčit na volno s dalšími pejsky. Jen se jí po procházce nechtělo zpátky do auta.
9.2. 2017
Zdolali jsme Velký Bezděz... Ester a Baffi, já a Aywy, Noked a Brura. Bylo to moc prima vyrazit si jen s Ester. Hezky jsme si popovídaly. A taky jsem prožila velkou radost z pejsků. Musím říci, že s touhle trojkou (Aywy, Noked a Brura) chodím na výlety čím dál s větší chutí. A není to jen kvůli barevné harmonii. Jsou to naprosto pohodoví a bezproblémoví pejsci a je to s nimi moc krásné. Drží se hezky u mne, běhají nejvíce po cestě kolem mně a baví je "hra na pamlsky" o nic dalšího se nezajímají. Kdo by to řekl, do divokých psů?
7.2.2017
Bruře (a jejím sourozencům) je dnes 7 měsíců. Musím říci, že mne takhle malá strakatá holčička pořád překvapuje. Máme se rádi.
Také je třeba říci, že Noked a Brura - "divocí" kanaánci se v naší smečce zařadili mezi "šprty", tedy pejsky, kteří na procházkách dělají nejméně problémů a beru si je s sebou moc ráda hlavně tehdy, když si s někým chci povídat a nemuset se starat o hlídání psů.
Mám z nich takovou radost! A jak jim to sluší! Kolikrát mně i zastavují lidé a ptají se na ně a hladí je. No a jak je vidět, hra na pamlskování je moc baví. Nemají zájem o zvěř, přijdou na zavolání, běhají jen kolem nás a ne moc daleko, dokážou nevšímavě projít kolem lidí, kteří jdou naproti či okolo. Noked hlídám, co se týká psů, vždy ho připínám na vodítko (bez problémů se nechá chytit), Brura se psům vyhýbá. Po zkušenostech se Sangie by mne nenapadlo, že budu mít s divokými kanaánci takhle pohodové procházky.