Devátý rok (2021)

 
 
6.8.2021 DNA testy dopadly Nokedovy perfektně! Uvažuji o tom, že přece jen nakryji naši Bruru, když má po tatínkovi takové cenné geny.
 
31.7. 2021 Tři kluci
V CHS Lecha Dodi se narodili tři krásní krémoví kluci (Noked x Adaja Levana). Gratulujeme. Myslím, že je ještě jeden volný.  
Zase žádná holčička :-(
 
 
V červenci jsem navštívila Adoma a Daju. Mají se oba dobře. Daja bude mít brzo miminka. 
 
10.6. Už je teplo. Vstávám mezi 5 a 6 h. Obstarám zvířata ještě za příjemné teploty a pak snídám na zápraží obklopena smečkou. Je to velká pohoda. K PC zasedám kolem 9 h, když už začíná sluníčko nepříjemně pražit.
 
 
 
 
27.5.2021 Noked krytí krásné Adaji (Adaja Levana Storytelling). Pokud se vše podaří, v CHS Lecha Dodi se kolem 30.7. narodí další kanaánská štěňátka.
Rozhodla jsem se mu udělat DNA testy, aby měli potomci do života vklad.
 
duben 2021

Poměrně často se mi o kanaáncích zdá. Hodně snů je o tom, že řeším péči o ně.  Bojím se, že se o ně nepostarám dobře. 

Třeba 3.4. v noci se mi zdálo zase o tom, že bydlím na jiném místě. Nějaké kopce tam byly, spousta lidí. Psi jsme měli s sebou. Borderky a Orfi a Miu v našem bytě. Kanaánce v kotci, kam jsme museli docházet. Sangie tam myslím nebyla, jen Noked a Brura. Nějak jsme za nimi nezvládali nedocházet. Trpěli tam žízní a hladem. Brura utekla. Noked vykousal plastovou přepravku a trpěl, celý se zmenšil a změnil barvu na hnědou. Jako by z něj zůstal jen ten hnědý flek, co má na zádech. Nosil jsem ho a litovala ho. A hledala Bruru. Utíkala přede mnou. Děsila jsem se, co provede. Nakonec mne napadlo, že musím jít do svahu mezi stromy, tam, kde nejsou lidé ani psi. Seděla jsem tam, chovala chudáčka Nokeda zmenšeného a přeměněného a ona ke mně přišla a ťukla mi pusu zezadu na ruku. Celkem jsem byla ráno ráda, že je vidím, živé a zdravé. A jsem ráda, že máme kde společně snadno žít a být.

 

28.3. Sangie – již seniorka – skáče přes plot (180 cm) mezi našima dvěma zahradami jako zamlada.

15.3. Množení kanaánských psů bez PP

Další rána chovu kanaánských psů v ČR. Na bazoši se objevil inzerát na štěňata z „dlouho očekávaného spojení kanaánský pes x border kolie“. Vzhledem k tomu, že je to od Jihlavy, tak pejsek je pravděpodobně bráška naší Sangie Abibi od Dvou cedrů, který v tam žije. Jeho majitelé dlouhodobě nekomunikují

28.2. Imbreeding

Viděla jsem, jak se na jiných stránkách někteří podivují, jak je možné, že sourozenci mají různé číslo imbreedingu. Je to jednoduché. Číslo imbreedingu závisí na tom, kolik generací se do výpočtu zahrne. Proto nemá naprosto žádný smysl uvádět číslo samotné (ano, mnozí to dělají), ale je k němu nutné uvádět i počet generací, ze kterých se to počítá. Toť vše . Můžete si spočítat pomocí koeficientu inbreedingu (Wright, 1922):

Fx = Σ (0,5 n1 + n2 + 1) * (1 + Fa)

Σ - součet úseků ke všem společným předkům, n1 - volné generace u samce, n2 - volné generace u samice, Fa - koeficient příbuznosti u společného předka, který sám vznikl příbuzenskou plemenitbou.

Pro zajímavost i výsledky (počítáno z 3-4 generací, čtvrtá genereace není u všech psů známa) imbreedingu

A od Dvou cedrů 12.1 %

A Storytelling 10.2 %

B Storytelling 2.7 %

C Storytelling 2.7 %

U borderkolií na to máme program, který vypočítá imbreedding z 12 generací automaticky. To je úplně suprové.

22.2. Calafova panička mu zaplatila DNA testy v Embark laboratoři. Potvrdili jeho původ a skvělé je, že je zdraví. Vše normal, jen u dvou nemocí carrier.

 

10.2.2021 středa, minus 10 stupňů C. Kanaánce stěhuji až do oteplení z venkovních kotců domů. 

28.1. Dnes si Brura zase dala ranní rozcvičku s ostatními Už to budou dva roky, co pracuji z domova a ona se odstěhovala ke kozám.... Domů nás chodí navštěvovat (už je zase pryč) vždy na chvilku. Má trochu kozí odér, tak ji ne vždy pustím tam kam chce... Štěně přijala bez problémů a shovívavě, i když s ním tráví poměrně málo času

 

20.1. Zdálo se mi o tom, že jsem na dovolené, psím táboře, a mám tam všechny své psi, kteří běhají společně s ostatními volně mezi stany a chatkami. Včetně psů kanaánských a Nokeda. Probudila jsem se se smutkem, že tenhle sen se mi asi nikdy nesplní.

 

15.1.

Kocour Černá Tlapa se ráno nevrátil. To mi zkomplikovalo péči o zvířata, konkrétně venčení kanaánců. Samozřejmě se to dalo čekat. Včera jsem ho zavřela bez žrádla. Sice ke žrádlu (granule), ale to pro něj není dost motivační. Zvlášť když v dílně má možnost okusovat maso. Noked a Brura (na vodítku kvůlivá kocourovo) se seznamovali s Izzym. Izzy se opatrně a úslužně vtíral. Noked dělal, že ho nevidí. Brura se chovala celkem sympaticky. Ovšem jen než si vzpomněla, že má kus masa vedle kotce ve stodole. Jak se tam dostalo nevím, asi si ho tam sama donesla včera večer při venčení. Už byla tma, tak jsem to neviděla. Chtěla se dostat k masu a hrozně vrčela. Na mne taky trochu, ale zároveň s podřizováním. Násilím jsem ji šoupla do kotce (nechtělo se jí ani trochu) a pak jí maso podala. To ocenila. Okamžitě dostala „dračí nemoc“, tedy začala maso hlídat a vypla mozek. Než jí maso vyhodím, bude kolem něj ležet stočená, bude nepříjemně vrčet a vyjíždět, žrát nebude, pít nebude, venčit se nepůjde. Bude jen hlídat.