Osmý rok (2020)

 
Tento rok jsem se soustředila spíše na práci než na psaní kanaánského deníčku. 
 
Vše je v pořádku. Vše je stejné. Sangie, Noked i Brura jsou zcela zdraví a je s nimi krásně. Rozumíme si. Jen na napsání detailů jsem neměla čas.  Dokončovala jsem habilitační práci a získala titul docent pedagogiky. A pak přišlo koronavirové období a já byla zahlcena přechodem na on-line výuku. 
 
Vzhledem k tomu, že v ČR není žádný chovný pes, který by mohl být otcem  štěňat naší Brury, tak jsem krytí neplánovala. Cestování v koronavirové pandemii je obtížné a usoudila jsem, že mi to nestojí za ty nervy. Kanaánská štěňátka jsem již 3x odchovala a vím, jaká jsou, moje touha poznat mateřské chování divokých psů byla uspokojena. 
 
Celkově byl tento rok pro chov kanaánců u nás smolný. Adomovi jsem musela najít další rodinu.  Ze 4 krytí v ČR byli odchováni jen dva kluci v CHS Lecha Dodi. Uwe Harer v Německu se rozhodl chovat bez PP. Již odchoval první vrh neregistrovaných kanaánců. Bojím se, že bude v budoucnosti chovat i na naší Cameret. Pokoušela jsem se to řešit, ale při prodeji jsem jí vyřídila exportní průkaz původu, čili není možné chovat např. pod ČMKU. Je mi z toho smutno. Tak snad budoucnost bude lepší.
 

Máme nový altánek na zahradě, který si velmi oblíbili.

 

Neudělala jsem ani jeden zápis. Tak vycházím z Facebooku:
 
24.7.

Na chvíli jsme s Tondou vzali psy k řece ke Kostomlátkám. Ale bylo hrozné dusno, tak jsem se bála, že dostanu úžeh. Pak jsme se dívali na zprávy ze záznamu a nějaký „milý soused“ nám pustil Nokeda a Bruru. Byli venku max. 14 min (tolik uteklo ze záznamu). Prý šli na nádraží za jednou dívkou a zpět. Její maminka (dcera jí volala z nádraží) vyrazila situaci řešit. Nedozvonila se prý na nás (pak se ukázalo, že zrovna došli baterky ve zvonku), tak zavolala souseda, zda na nás nemá mobil. Podle toho, co nám říkali, místo, abyzavolal, začal je zahánět domů, a to až moc dominantně. Brura utekla domů, Noked ho oběhl a štípnul do nohy. Bránil branku. Brura mu hned šla pomoc. Štěkání nás s Tondou vyburcovalo, abychom se šli kouknout, co se to děje. Byl šok je vidět venku na ulici. Zavolali jsme je. Noked nechtěl domů, ale na procházku, tak jsem s ním musela kousek poodejít, než se nechal chytit za obojek. Ten, kdo je pustil, je pěkný debil. Branku nám neotevřeli sousedé poprvé. Ale poprvé utekli psi. Musíme ji nejen zavírat, ale i zamykat a to stále. Mohlo se stát něco zlého. Naštěstí vše bez následků (jen jedna modřina na noze). Soused to vzal statečně a přijal omluvu. Večer jsem se dozvěděla, že Markétě Kopecké někdo pustil koně. Nějaký podobný idiot, jako pustil Nokeda a Bruru. 

21.6. Dnes jsem opěř na chvilku navštívila Adoma! Myslím, že je mu u Markéty moc dobře.

19.6. Odpoledne jsme jeli do Milovic. Začali jsme návštěvou veterináře. Noked potřeboval přeočkování. Když jsme přišli do ordinace. Sedl si k mé levé noze (jako kdybych ho to někdy učila) a v této pozici čekal, dokud se neotevřely dveře a já ho nevybídla, že půjdeme dovnitř. Nepřestává mne udivovat  Je to prima pes. Až tedy na to lovení koček. To je prostě strašně těžké 6.

Tonda spěchal na basket. Já do školičky. Je vedro. Po návratu jsem zavřela kočky a začala se starat o kanaánce. Vyvenčila jsem Sangie. Při tom jsem zjistila, že Kuba vylil zbytky barvy přímo na dýně hokaido, které jsem vysadila na kompost. Mají úplně bílé listy. Zlobím se. Hned jak jsem Sangie  zavřela a pustila Nokeda a Bruru, přijel Tonda s Kubou z basketu. Spustila jsem na Kubu kvůli dýni a nevšimla jsem si, že jim vyběhla z domu Šedivka. Noked s Brurou ji hned zabili. Je mi strašně. Brečela jsem s ní v náručí dlouho. Úplně jsem se rozsypala. Moje přítelkyně všech 9 let, co to bydlíme. Úžasná, přátelská, něžná, maminka krásných koťátek. Šla jsem zbít Bruru, ale nedokázala jsem to. Kuba vykopal hrobeček a pohřbili jsme ji k hortenzii, kterou jsem dostala od Terezky a Standy. Je to strašné. Špatně jsem v noci spala. 

 

9.6. nová poradkyně chovu Monika Schovánková

 

17.4.2020 

Snídali jsme na zahradě v altánku. Pohoda. Zasmáli jsme se psům. Noked se mohl ukroutit radostí z toho, že je tam i Tonda. Poskakoval kolem něj. Vlezl na stůl a podřizoval se a dával mu pac. Nevěděla jsem, že to umí. Dostal od něj celý sladký rohlíček. Velmi opatrně si ho rozebral na malé kousky a ty pomaloučku jedl. Asi aby v omylem nesnědl nějakou pilulku nebo tak něco. Ostatní psi na něj závistivě koukali, ale on si své drobky hlídal. Přidal se k nám i Kuba s Hafíkem. To jsme už Nokeda zavřeli, aby Hafíka nesejmul. Bylo to milé. V příjemné náladě jsme se rozešli ke své práci.

 

17.4. Upozornili na zloděje!

Moji milí kanaánci před několika dny v noci hrozně štěkali. Vstala jsem a dívala se z okna, co se děje. Nic jsem neviděla. Pomyslela jsem si, že si budou sousedé asi stěžovat... Nestěžovali si. Psi je upozornili na zloděje. Nějaký narkoman jim chtěl ukrást auto, co měli před domem. Díky povyku se vzbudili a auto ochránili. Zloděje údajně chytili a zmlátili... (raději nechci vědět detaily)

 

27.3. Při předávání látek na roušky jsem zjistila, že mne Adomek pozná i v roušce. Pořád je mi přátelsky nakloněn. Děkuji Markétě

 

Březen 2020

Lockdown – na zahradě si s pejsky užíváme – trénujeme překážky – soutěž na čas s vylosovaným psem. Kuba se Sangie – krása. Video na facebooku.

5.3. Adoma napadl pes a pokousal ho. Adom byl v náhubku.

26.1. návštěva Adoma

14.1. Ráda bych ještě sdílela jeden náš postřeh z návštěvy u Adoma. Adom, který údajně pokousal několik lidí, zabíjí kočky a napadá psy... chodil (sám, bez dozoru) na zahradu s plotem cca 1.2 m vysokým do ulice ve městečku. Ptala jsem se, jestli ho nemůže přeskočit. Může, ale nedělá to. V životě bych nenechala psa, u kterého se bojím, že by někoho mohl kousnout, za takovým plůtkem samotného. Prostě bych si představovala, že jde kolem dítě s malým psem nebo s králíčkem na procházku a jeho zrovna napadne skočit... Takže se mi moc ulevilo, že je u Markéty, kde je zabezpečen lépe

12.1. šestý domov pro Adoma

Adom Dror - dnes jsme ho navštívili a převezli do nového domova. Bylo to pro mne velmi emočně náročné. Poznal mne. A hned mi dal pusu. K nové paničce se choval opatrně, ale slušně a s důvěrou. Po staré paničce se mu bude asi hodně dlouho stýskat. Bude to pro něj těžké. S sebou dostal nakonec svůj náhubek i granulky na první dny. Od nás 2 kg hovězího. V kotci je mu smutno. Nemáte někdo doma nepotřebnou pokojovou klec na dlouhodobou výpůjčku? Díky Evě Šlapákové za  klec!